Ji Kulhnek

Report psan ve svrac kazajce


Bc! Nkde se nco skcelo. Zaznlo to, jako by spadla moje Crassula Falcata Wend., kter obvykle roste vobvku na secesnm stolku pod oknem. Nkdo ji musel shodit, jako tenkrt Alexandra, kdy vypila o dv deci vc A na to, e te bydlm pln sm.
Prvn mi iracionln proltlo hlavou, e zt rny babiznu Medrnkovou od spoda posedne zchvat zuivosti. No, pr minut ped plnoc a vpanelku.
Mylenka, e nic nepad samo od sebe, pila a jako druh  tud by nemla padat ani moje vnzelen Wendlova tlustice. 
Natst u jsem byl venku zvany, vupanu, a zrovna jsem se ze zvyku snail vopocenm zrcadle zahldnou sv vlasy.
Vykoukl jsem zkoupelny, prv kdy Zajc rozrazil dvee zobvku do chodbiky.
Pedstavte si krlka domcho  albna srud svtcma oima, - ovem chodcho po zadnch, hodn pes dva metry vysokho a obleenho pouze do jakhosi psu cudnosti, kter svou matn ernou ntovanou ocel oste kontrastuje shustm snhoblm koichem. Pedstavte si takovho maxikrlka, jen m msto pednch tlap lidsk ruce. No zase, lidsk! Prav by a na ty bl chlupy la, ale na lev ten krlk m vechny prsty srostl nehty vcosi jako plmetrov, slonovinov matn a odporn bitk abikuch. A mimochodem, pedn zuby, odborn zvan hlodky, vtomto ppad patncticentimetrov exemple, taky zrovna nevypadaj na mrkev.
Tak tenhle krlk se jmenuje Zajc a prv se vyvalil zmho obvacho pokoje; sRytem, jak jinak vtsnm zvsu. 
Tak rychle jsem jet nikdy zdnho bytu nevypadl. Vupanu, bos, stail jsem jen strhnout zvku kle od auta. Zapla pnbh za ty reflexy!
J samozejm Ryte i Zajce znm. I ta jmna jsem jim dal sm. Pronsleduj m u od ptho prniku do Vrstev. Doposavad to vak byly jen takov nekodn, poloprzran pzraky. No nekodn Nen to nic pjemnho, kdy se vnoci probudte, chcete se jt vyrat, rozsvtte, a pmo proti vm stoj ve popsan tvor, navc se skoro plmetrovma uima, kolorovanma lehce do oranova, kter vm tm svm nehtkem velice plasticky odezv hlavu, znovu a znovu. Ryt tehdy mval svm obourunm meem tak zbsile, e Zajcovi ual pl levho slechu, kter jako utren oranov kvt dopadl na mj koberec a zmizel vnm.
Ryt je obrovit, urit pes pldruhho metru vysok, inkoustov ern brnn, o kterm se ned ct, zda uvnit za staenm hledm, kter mu propjuje vraz starho raditoru stednho topen, nkdo, nebo sp nco je. M straliv irok ramena, ale nohy jen od kolen nahoru. Vypad na tch pahlech trochu jako samovar: obrovit tlo na kratikch stopkch; akort, e msto kohoutku na vypoutn vonn ajov esence ssebou nos hrozn dlouh a urit i hrozn tk obourun me, snm ale zachz sa neuvitelnou lehkost.
Pi jejich prvnm zjeven jsem, ne m obestely mdloby, zaval tak straliv, e na druh den Medrnkov odspodu jet piostila vlenou sekeru: od t doby mi nepiel u ani jeden dopis. Na pozin vlku u schrnek m, babizna jedna, vc asu.
Kdy jsem se tehdy znovu probral tak mi u sprvnm zchvvem vdom dola souvislost host (kte se u m pak objevovali seleznou pravidelnost kadou noc), smmi pokusy.
Nejdv jsem zRyte se Zajcem ml hrzu, ale po njakm ase bych bez toho jejich poskakovn a ermovn snad ani neusnul: Tisckrt lep ne TV. Hrozn sranda. To byla. Prv do tto chvle. 
Nikdy bych nevil, e se jim provede zaostit natolik, a se materializuj.
Zapla pnbh za tu moji Crassulu!, kal jsem si, kdy jsem se til po schoditi tmou.
e m varovala. To jej Bc!, jak se kvtin rozkpl o zem, mi zachrnilo ivot. Dobe si vzpomnm, jak za dlouhch veer mj smch Zajce sRytem rozpaloval dobla. Nebt kytky, tak te u bych, zejm jemn naporcovn, prosakoval stropem kpan Medrnkov.
To, e jsem pzraky pivdl knepetnosti, to vysmvn se jejich marnm tokm, to nebylo bezdvodn. Mimoto, e jsem se dobe bavil, nvtvnci vzuivosti ztrceli koncentraci a nedokzali udret energetick kanl, take se vdy brzo rozplynuli. Pravda, zejm by stailo jen zhasnout a zavt oi, ale j si ped spanm rd tu, a ono to dost ru, kdy vm nkdo midl meem (by fantomatickm) pes strnky.
Otvrnm domovnho vchodu jsem se nezdroval. Proskoit sklennou vpl kotoulem bylo rychlej. A e bylo pro spchat! Zajc sRytem, nyn venergeticky mnohem mn nron projekci typu pzrak, mohou prostupovat hmotou. Natst ne moc rychle. Pesto tam, kde j jsem dlouhmi skoky ltal zmezaninu na mezanin, oni se sneli skrz schodit jako vneviditelnm vtahu. I vhlubokm ptm, naednm jen odlesky lamp zulice, byly zeteln vidt zrohovatl a upinn spodky Zajcovch tlap a tmav ovlky Rytovch pahl, odlepujc se od stropu. 
Kdy to jednou dokzali, tak u by jim materializace, nebo lpe rematerializace, nemla dlat dn pote. J to dost dobe znm.
Rozbhl jsem se kautu. Dlouh upan vll a ovjel se mi kolem nohou, vypleskvajcch na studen a drsn asfalt zbsil staccato. Mj SAAB 96-V4 de Luxe. Mj rziv, oprskan a skoro ticet let star bel, ekajc u chodnku. Jm to vlastn vechno zaalo, ale te nen na vysvtlovn as. 
Za kliku jsem zabral tak divoce, a mi mlem zstala vruce. Doba, kdy se msto neodemknutelnmi dvemi zdlouhav nastupovalo nezamknutelnm kufrem, u natst pominula. Syti naplno. Star motor rachotiv naskoil. Ve zptnm zrctku se zablel Zajcv koich. vih! Auto se otslo. Ryt pikou mee odsekl antnu.
Do hajzlu! vyjeknul jsem a konen se mi podailo zaadit. Samozejm, e jdou i po aut, mon stejn jako po mn. Dal mylenka m pkn zmrazila. Spolu santnou jsou nejsp odaty i vechny monosti niku do Vrstev! Do hajzlu a znova do hajzlu! A jet jednou do hajzlu!!!
Odplil jsem od chodnku, a pneumatiky hystericky zajeely noc. Jestli m nedostanou Zajc sRytem, tak defenestraci od soused pravdpodobn neujdu. 
Vak komu est, tomu est! Rozespal motor normln nkolikrt chcpne, ne se auto rozjede. Dnes natst pochopil, e chvtme, a to dost znan. Musel jsem na to pkn lpnout. Hostm el horizontln pohyb mnohem rychleji ne vertikln.
Zvuk npadn pipomnajc palbu ztkho kulometu rozdrnel okna vcelm poplnonm sdliti. Originl vfuk neseene, a tak mi klemp Zdenk trochu peil jeden ztraktoru.
Zajc i skrtkonohm Rytem neuviteln akcelerovali. Smkl jsem se vpravohlm njezdu na hlavn ulici pes vyven tramvajov ps. Auto se divoce roztanilo, div se nepevrtilo. Uvolnn poklice prskla do popelnic na chodnku. Moji pronsledovatel, natst stle venergii etc projekci typu pzrak, probhli saabem nkde vmstech, kde maj jin auta zadn dvee. Materializovali se, jen co druhou stranou vyltli ven, a Ryt mi bez zavhn zasekl me celou svou obludnou silou hluboko do stechy. To ve se odehrlo bhem zlomku vteiny. Bokem se stle smkajc saab pirazil ob nestvry kjedn zu chodnku zaparkovanch kodovek. Moc je to nevzalo; Ryt ani nepustil me, a tak, kdy jsem znovu dupl na plyn, zaklnn me vyrval do stechy obrovskou dru; jako gigantick otvrk na sardinky.
Parchante plechovej! zaval jsem bezmoc a mlem prolpl podlahu, jak jsem se snail zvyjcho motoru vydmat vechno narz. Dal rna, pi kter mi zuby zcvakly tak, a m na jazyku zakrabaly kousky rozdrcen skloviny, rozttila zadn okno a odervala vku kufru.
Kdy jsem doshl rychlosti tyiceti nmonch mil za hodinu, konen se zaaly obrysy pronsledovatel vzptnm zrctku zmenovat. Kdyby mli projekci vymakanou jako j, tak by se mi mohli zhmotnit na zadn sedace, uznout mi hlavu, a jet ne by se to vechno rozmltilo o njakou lampu, by byli zptky ve sv Vrstv na aji, nebo co tam pij
Vymakanou projekci jako j! Csss! To u je vtomto okamiku minulost. Krev mi i pes zlou situaci vzkypla vztekem. Vdy takhle omlcenm a posekanm autem nepejedu ani Prahu! Nato njak projekce!
Prv te u bych sice mohl zpomalit na kritickou rychlost a zkusit mimoprostor, ale pi vzpomnce na to, co nkdy ped tdnem zpsobila pouh kratik mylenka vnesprvnou dobu, m pro zmnu pocit obeel mrz. A te je orvan bok a drou ve stee mi vtr vyje na zda.
To jsem ped tm tdnem propadl zatenickm klamu, e mm vechny finesy projekce vmalku. Pche! Zniehonic jsem se ocitl vnjakm lenm potai  byl to snad Hewlett-Packard. A vte, nen to dn sranda, kdy vs to jako chaotickou skrum jedniek a nul taktuje nkde kolem edesti mega, a kdy se vs, jakoto nco zcela neppustnho, sna peruit snad ze vech rovn narz - nakonec to vypnuli a j piel o pl zadnho kola. Moc nechpu, jak je to mon. Pi zptnm rozboru se mi nepodailo zjistit ani piblin typ projekce, a a na to, e chybla ta polovina levho zadnho, odznut hladce jako skalpelem, jsem vlastn nepiel vbec na nic. Jen intuice naeptvala, e nikdy nebylo ksmrti bl. A co se stalo stm plkolem? No, mon nkde vstch povstane kvalitativn nov Semipneumatikov virus.

til jsem se zkopce tdou Milady Horkov. Palba pes sedmdest majl. lut svtla lamp se slila do doutnavch ar, lemujcch rychlost rozmazan prel tmavch dom. Vtr jeel vde na stee a pitiv kvlel vnetsncch oknkch.

Na kiovatce nad Steovickou vozovnou jsem znovu dostal smyk, a jiskry ltaly. Saab rachotil a hroziv se kymcel. Vzrctku se najednou objevily dva stny: ern a Bl. Smrck whisky. Museli na to mimozkratkou. Traverzou by nesthali. Byl jsem nucen roztoit to a na ptaosmdestku. Kdo je ln potat, tak je to kousek pod sto edest kilometr za hodinu. 
Kiovatku nad Pranm mostem jsem, vymrtn rozmlcenou silnic, proltl vzduchem. Pi dopadu saabk pedsmrtn zachroptl a vzplav jisker a odpadnuvch soustek se roztanil tak, e na bulvru bylo rzem zko.

Po slabch dvou kilometrech to skonilo.
Na Letn mi do cesty skoil policajt servenou lucernou. Kdy jsem se mu vyhbal, tje se neztenenou rychlost, krtlo pedn kolo o obrubnk, jenom malinko, ale auto se roztoilo jako vrtule, peltlo nstupn ostrvek a narazilo do betonov stny stadionu. Jej e se mi jen zamihala ped oima, kdy se saab zaal mltit mezi n a ocelovmi piloty, kter podpraj tribunu nad zd. Neuvitelnm randlem kolem m vily svtl trky a lomky zrozttnch reklamnch tabul. Nakonec obludn lomoz navzjem se drtcch vc ztichl; a neuviteln klid mi div neprotrhl un bubnky. Na nerozbitn pedn sklo se splcavm zaustnm snesl velik roztepen kus plaktu. Bylo na nm plhektarov rov adro se ztkou od plzn msto bradavky.
Vhlav mi zahluen huelo. Vypadl jsem ztrosek a zaal vrvorav utkat. Zajce sRytem mi ty rny zhlavy nevytloukly. Ale zkuste si to: Smysl pro rovnovhu naruen, bos a vupanu na paty. Policista m dobhl snad u po dvaceti metrech a bez jakchkoliv skrupul mi podrazil nohy tak, e jsem se drkosjezdem po koich hlavch rozmltil vc ne pi pedchozm karambolu. Zkroutil mi ruku za zda a jal se m dost neetrn zvedat na nohy. Pitom kiel adnm hlasem: Vstate obane! Vstate obane! Tak jsem vstal. Krev zrozbitho nosu, vnm se mi rozlval pocit, jak mus zakouet spack pi rolovn, imrala na otkajcch rtech a na brad. Olzl jsem j. Chutnala, jak jinak, slan a kovov. Mladk vuniform m vedl kpolicejnmu autu zaparkovanmu opodl a rameno ruky, kterou mi drel zkroucenou za zdy, nepjemn bolelo.
No love, nemusel byste bejt hned tak komisn! Mumlav jsem se ho pokusil obmkit smvem pes rameno. Odpovdlo mi akort zaskpn mho vlastnho ramennho kloubu. Mrzk jeden!
Kluzk dldn zblo do nohou. Dl u jsem kloptal jako ovce. 
Zauta se zelenm pruhem se sfunnm vysoukal tlusoch napresovan do pukajcho stejnokroje.
Tak panek nm chtl utct, ekl. Propak nm to dlte, prosm vs?! Vdy
J prosm vs! huhlav, ale rezolutn jsem mu skoil do ei. Policajt nespokojen napulil sta.
Musme rychle, ale opravdu rychle oca! Zajc sRytem tu budou nanejvej za dv minuty, a kdy vs tu najdou se mnou, rozsekaj ns na kusy vechny! Snakousnutm jazykem se mi mluvilo dost patn.
Zajc sRytem? zahledl se na m tlusoch zkoumav, jako to dlaj hodn krtkozrac lid, jim jeitnost nedovoluje nosit brle, a zejm a te si vchabm svtle vzdlen vbojky viml, e jsem bos a jenom vupanu, kter jsem si, aby se mi lpe lo, zvedl nezkroucenou rukou nad kolena.
Tak Zajc sRytem! prothl a ob obo mu vznamn vyltla do pli ela, kdy pedtm znovu zailhal na m hol nohy. Rychle jsem uvolnil prsty, pidrujc zhyby mho domcho obleku. Zvltn: Svradychtivmi fantmy vpatch, otesen havri a nslednm pdem holou pusou na dlabu, pipadal jsem si vtu chvli akort nevslovn trapn. Asi tak njak se mus ctit pistien exhibicionista  rozplozen osobnost, jej jedna polovina nev nic o innosti t druh: Takov ten ve dne Jekyll puritn, vnoci Hyde se soukromou genitloviz pod pltm.
Tak copak sme pili, mladej!? pokraoval tlusoch a neuviteln pomalu sestavoval ten neradostn dchac pstroj ze sklenn trubiky a svrasklho, na tvereky poskldanho plastikovho balnku. Svtlo ze vzdlen lampy zablskalo na umlohmotnm ttku jeho epice. Zlenivch pohyb jeho rukou mj nrazy obluzen mozek konen vybedl zexhibicionistick halucinace a upamatoval se na to, o co tu vlastn jde. 
Rozrazil m strach zavnjc nepetnost. U jsem to byl zase j. Vyden jsem otoil hlavu a pohldl nahoru kHradansk. Vodlescch dalekch svtel se mi zazdlo, e vidm dva velice rychl stny. Bl Zajc a ern Ryt. ern Ryt! Jako znjak nablbl pohdky. 
Tam! Tam! zaval jsem. Musme okamit pry!zaal jsem se drt do policejnch omalovnek. Smui zkona to ani nehnulo, jen bolest ze zkroucenho ramene se zdvojnsobila a vystelila do cel prav ruky.
Rozsekaj ns na nudle, vy kretni! zajeel jsem zoufale a tak nahlas, a se vrtila ozvna  vnonm tichu velice pochmurn a psobiv. Snad to je rozhbalo.
Nevodmlouvej mu! eptl tlusoch, upustil balnek a u se cpal do auta za mnou.
Jedem jedem prosimvs Tak a u kurva jedem! kviel jsem, a piznm se, strachy jsem se tsl. Zejm to psobilo dost sugestivn. Mlad policajt hopsnul za volant a vyplil, a se favorit na kostkch rozvibroval, e by nejeden elektromechanick utitel osamlch enskch srdc zbledl zvist. Hlavu vykroucenou dozadu, sledoval jsem vtemn dlce se opt rozplvajc stny pzrak. Tlust policajt je nevidl a pi sv zjevn bystrozrakosti se ani nenamhal otoit, - jestlie by se mu to pro taslav faldy peku vbec povedlo.

Klid hochu. Jen se uklidni! bruel tlusoch a chlcholiv m popleskval po rameni. Vak my jim ujedem a zas bude dobe. No tak!
Asi za pt minut jsem se pestal tst. Mladej drel volant jednou rukou a nco potichu huel do mluvtka vyslaky na pohupujcho se na kroucen e; obas na m bleskl vzrctku. Pruhy oranovho svtla vbojek se mhaly interirem uhnjcho auta jako kolorovan zebra.
Najednou jsem zmaltnl a zhadrovitl; teprve te m asi dostal ok. Dal udlosti se mi proto ponkud slvaj. Tlusoch m konejil jako tta malho kluka.
Tta!
Odvezli m rovnou do blzince, hajzlov!

A kdyby do normlnho! (Jestli se o stavu pro choromysln d mluvit jako o normlnm.) Vdnm nebylo msto  vude narvno po stechu Akort ve vojenskm ne, tam m pijali beze veho. Uniformy, hldky, samopaly; prost armda.
Kdy jsme zastavili ped pochmurnou omovanou budovou prastarho kltera, ok ze m sten spadl a zaal jsem protestovat: Musme dl! chtl jsem zakiet, ale pedchoz hlasovou exhibic naruen hlasivky napoprv jen neartikulovan zachraptly. Roztsl m zvr drsavho kale. Mladej u vystoupil. Otoil jsem se na tlusocha, jeho mastn tv se napjat leskla ve stnu vedle m: Opravdu musme nkam dl! napodruh u m hlas nezradil
A kam byste chtl, vlastn. Tady se o ns postaraj.
O tom, kam se uchlit, jsem njak jet nepemlel: Kam, no kam, pece, pece ke starmu panu Pasekovi! osvtil mne nhl npad. No jasn! Jedem kPasekovi! Rychle!
No tak dobe, fajn. My si tu jen nco zadme, a pak hned jedem, nathl oviln, ale napt vepsan ve tvi mu prosklo i do hlasu. Mlo m to varovat. 
Vptm okamiku zaklapaly dvee a favorit se naplnil nepehlednm klubkem lid vblch pltch. Vynesli m zauta jako obrovsk plivov vlna. 
Co se vlastn dje, mi dolo, kdy se m rue pokusili nacpat do svrac kazajky. To by zaal zuit kad. Proto tak vm, e tam maj ozbrojenou ostrahu. Dva samopalnci, dva lapidui a moji dva policajti mli co dlat, aby m zvldli.
Pak m nesli vtinou obliejem dol, take jsem vidl jen vkem ohlazen dladice, mastn prolapan schody a omlcen bl me rozdlujc chodby. Nos mi ucpal studen pach provlhl, star omtky a erstvho Kresolanu.
To ve jsem vnmal jako vrudm oparu. Samozejm, e m tu zavou a samozejm, e m hned tak nepust a samozejm, e Zajc & spol. m tu najdou. A to dost brzy.
Doktor, cel vblm, mi okamit vplil injekci. Vhlav, mezi strachem a mm J, najednou vyrostla takov neprostupn stna. A nejednou mi bylo hrozn fajn.
Zpijmacho procesu si pamatuji akort trky: Co jste byl na vojn? Stran dalek a duniv pomal klapn psacho stroje zvolna utichalo a utichlo.
Ehe? to jsem byl asi j. Hlubok roztesen zvuk, mkce se rozplvajc do dlky.
Hodnost! vybuchlo mi vhlav asi tak pt centimetr od ucha smrem dovnit. 
Nebyl jsem na vojn셔 zdlouhav a stran rozplizle nkdo odpovdl mm hlasem.
Co snm, scivilem No Tak napite vojn Vechny ty tisce kilometr vzdlen basov zvuky, kter mne obalovaly, se najednou slily do jednoho krtkho zabruen a

Probral jsem se vtemn mstnosti, irokmi emeny dkladn pikurtovn ktvrd posteli. Mton se vlekouc mylenky se rozbhaly do stran a tanily spolu suzounkm proukem bledho slunce, plazcm se po brlov zelenou barvou namidlan zdi. Tanily hezky a dlouho.
Pak jednou zarachotil kl vzmku a vstoupili dva zzenci. Jeden zstal u dve a druh m odnroval. Mj strach se dosud pohupoval nkde vdli na vlnch verej injekce.
Jeden zpohnk hodil na zem obrovit filcov pantofle. Nastoupil jsem do nich. Smradlav ledov chodba se spoustou dve a eleznmi memi rozdlujcmi jej nedohlednost na mnoho polovin.
Vordinaci byl jin doktor ne ten, co m pijmal. Pod blostnm pltm naehlen zelen uniforma, ed vlasy, obrouky brl ze stbrnho drtu zpoza nich vyvral tk pohled bezbarvch o spovislmi hornmi vky. Znovu jsme sepsali m nacionlie. Strach byl sice pry, ale to, e m nkdo me kdykoliv zabt, jistou neommenou st mho J znepokojovalo a nutilo alespo trochu pemlet. Dal noc pinrovan kposteli, a se sedativy vkrvi, bych u pet nemusel. Proto mi spoluprce pipadala vhodn.
ekl jsem doktorovi o verejku vechno, na co se ptal, ale pokusil jsem se to sehrt tak, aby to nevypadalo, jako e jsem teba blzen. Bohuel m vtu chvli nenapadlo nic lepho, ne to zahrt na lehkou opiku spojenou sobluzenm ze sugestivn knihy. Kdy jsem skonil, doktor do m chvli klepal chromovanm kladvkem, svtil mi do o a neutrln pomlaskval.
Fajn, pane Koudelk, j vm vm, ekl nakonec, ale nemohl byste mi to pesn sepsat? Co jste pil, co jste etl, hm Kdy se objevila prvn halucinace, a tak?
Umte anglicky, doktore? zeptal jsem se. To nebyl moc dobr zatek.
Zamrail se: Tak za prv: J jsem pedevm plukovnk, a za druh PAN Plukovnk! mraziv odsekval slova jako led do whisky. Vhlav se mi pod motali ti dva kontrastn psci.
Ne, promite, nevykldejte si to zle, hnal jsem se zptky do pozic, j jen, e byste si to mohl pest sm, - tu knku, je moc, opravdu moc dobr! Opravdu! Dval se na m stle velice chladn. Ale samozejm, e pro vs vechno sepu, a rd, jak si jen pejete, do ehe, PANE plukovnku! vychrlil jsem, co mi ztuhl prokousnut jazyk stail.
Sklonil hlavu a dlouze si m prohlel horn polovinou bifoklnch skel svch stbrnch brl.
Stihnu to tak za hodinku, a pak m, doufm, propustte? otaznk na konce vty se rozplizl do ticha, a j jsem se serviln usmval, a jenom doufal, e dostaten serviln.
Mo, uvidme, konen odpovdl. Nic nen vyloueno! usml se  on pro zmnu blahosklonn  a podal mi pr linkovanch papr a malikho paka obyejn tuky. Pak mi jet sestika sknrem a rukama jako sumosportsmen polepila omlcen obliej novou dvkou nplast, a po tm obadnm rozlouen splukovnkem mne moji dva lapidui odeskortovali nazpt.

Zaveli m do jin cely, ne vjak jsem trvil noc. Zchod, stl, idle; ve pevn piroubovno kpodlaze. zk oknko u stropu a smrad. Znovu ta depresvn brlov barva. inky verejch lk se rozplvaly
Ruka stukou se zbsile rozbhla po papru. Vymyslel jsem cosi o Zajcovi, Rytovi a pronsledovn, pojmenovat to Black Knight, pidal deset piv, divok sny jen m pronsleduj u od mld, a tak dl Bylo mi jedno, e budu mt popotahovaky spolici. Jen se dostat kPasekovi, hlavn kjeho saabu. Urvat jenom jeden jedin den svobody!
Verej injekce mezitm pestala psobit pln a strach se brutln vrtil. Kadou chvli jsem se otel; przdn mstnost za mnou a hutn ticho echo se podzimnho dne m zaaly dsit. Posledn odstavce jsem dopisoval vtm smrtelnm chvatu. Ticho tilo vc a vc. U i krabn tuky na hrubm papru mi pipadalo jako pliv kroky za zdy. Kdyby alespo ta idle nebyla piroubovan! Na zvren dky jsem musel vstt a opt se o ze, elem do cimry, a pst proti dlani druh ruky, oi neustle pebhajc zpapru do mstnosti. Neustle ve mn rostl pocit, jak mus zakouet odsouzenec, ktermu pesn vysvtlili jak ho poprav, e nem niku a odvoln, ale neekli mu kdy, ba dokonce ani do kdy provedou exekuci. Nejistota je stran. Nejhor.
Ze vech sil jsem zabuil na zelenm plechem pobit dvee. 
Co je? Co mlt? ozval se za chvli zchodby hrub a natvan hlas.
Tady, u jsem to napsal, pro doktora, teda pro pana plukovnka, bl jsem se tak, a mi hlas skehotav peskakoval. Dvee se konen otevely. zase jin lapiduch. Vrazil jsem mu popsan papry do ruky. 
Chce to pr okamit na stl! Hlas m stle moc neposlouchal.
No jo, dyk jo! uklbl se a zamkl za sebou. Schoulil jsem se do rohu a zaal horen potat: Pt minut ne se papry dostanou kplukovnkovi, pl hodiny ne, hodina na ten, tvrthodinka na rozmylenou, pt minut ne pro m pijdou, dal tvrt hodiny na formality a konen budu venku. Pesn sto minut.
Jak to ale odhadnout, kdy hodinky le doma na lednici.
Roztsla m zima. Nkdy minulou noc m navlkli do zapran a vytahan teplkov soupravy; m barvu, kter se velice vstin k hovna. Provlhl, plsn pchnouc err. Vstle houstnoucm eru pomalu mizela protj stna, pokryt lesklmi puchi odprskan omyvateln barvy. Puche m na svdom syrov vlhkost vzlnajc vkovitm zdivem. Znieho nic se pln setmlo. Srdce mi dvakrt poskoilo a zastavilo se. Natst to byl jenom val skoro ernch mraen, kter tak narz ukrtil veer. Zatm dn postava mezi mnou a oknem, dn me zatm. 

Teprve hodn dlouho po tom, co odumel i posledn pznak jakhokoliv svtla, jsem pochopil, e dnes u m nepropust. Jet ne se to mj strachem zahlcen mozek pipustil, vymlel jsem si tisce vc, kter doktora zdrely, vsugerovval jsem si, e jet neuplynulo tch sto minut a pod jsem potal. Znte to: Urte si slo, do kterho muste dopotat, a vt dob, ne se knmu prokouete, se stane to, vco doufte.
Nejdv jsem potal do dvou set  a naposledy to bylo pt tisc. Pak jsem se u nedokzal obelhvat. aludek mi vyltl do krku a padl zpt jako bomba. Chtlo se mi jeet a mltit hlavou do zdi, ale zbyteek zdravho rozumu mi napovdal, e to by byl definitivn konec  dal uklidujc injekce, a iv prase pipoutan na eznickm palku, pipraven khumnn pitv obourunm meem.
Najednou u stropu vzplla hol rovka, schovan za silnm drtnm krytem. Prvn zleh jejho naervenalho svtla m vydsil ksmrti. Pak jsem se uvolnn rozesml. Vydrelo mi to jen chvilku. Akoliv tma pedtm byla zl, alespo jsem si mohl pipadat neviditeln. Te mi bylo jako varn, bez monosti tku. Vraedn bk se me pihnat odkudkoliv a urit nemine. Vnitn napt se vystupovalo tak, e se mi poprv vivot vzbouila steva hrzou. 
Pchnouc starou zaschlou mo edolut hajzlk. Samozejm bez prknka a kousku toaletnho papru. Zvltn, jak primrn poteba, zapinn irch strachem, doke potlait svho pvodce.
Ne jsem si vzpomnl na zbytek nepopsanch papr na stole, zmtala mnou hrza snad jet vt ne pedtm. Ty civilizan nvyky! Co je to smrt proti tomu, trapicrovat svtem sneutenm zadkem!
Zpach m niil. Pedstavte si, e klte vrohu vlastnho obvacho pokoje. Brr! Natst, i kdy shlasitmi protesty, zchod splachoval. Te kde si umt ruce Vechny m pocity a hrzy se slily do tto jedin nutnosti. Buil jsem do dve tak dlouho, dokud m vzteky rud lapiduch neodvedl do umvrny.
Studen voda, mikroskopick, ocelov tvrd mejdlko, orezl, kdysi snad smaltovan koryto, zapren pavuiny pod koli ern plsn potaenou klenbou a jedna zkroucen a kapajc sprcha. Nejluxusnj koupelna jakou jsem kdy navtvil. Pi zpten cest mi vbeznadjnm pokusu o tk zabrnil pouze strach zoemenovan postele.
Celou noc se, a na halucinace, nic nepihodilo. Stran dlouh noc. Nesnesiteln.
Po sndani pila vizita. Ti zzenci a zase jin doktor. Pr o mn nic nev, musm si pokat na pana plukovnka  teprve te jsem se dozvdl, e je to i prim  a ten e zase nastupuje a pozt
Ne mi nasadili kazajku, natrhl jsem doktorovi ucho a jeden zlapiduch si odnel solidn monokl.

Te trvm as v Zelenm salnku, tak se tu k vypolstrovan cele pro chovance, kte by si mohli ublit. U tyi dni. Kazajku mi pestali dvat pedevrem a vera peli zinjekc na pilulky. 
Dnes rno, kdy m pak Krtk vedl na zchod, vyvstala vmoi m beznadje nov, zejm posledn ance. Pokusil jsem se na nj promluvit, a kdy nereagoval neptelsky, ba dokonce mi vskrytu umvrny nabdl cigaretu, vsadil jsem vechno na jednu kartu.
Domluvil jsem se snm, e sepu udlosti, kter pedchzely m integraci, od zatku a po pravd, a on to vynese zstavu a ped redaktorovi njakch novin. A doktoi m pod tlakem veejnho mnn budou muset pustit. 
Je to vborn chlap, tenhle pak Krtk. Troku umudlan pl᚝, troku bko; pod baatm nosem smutn, nestejnomrn knr, a hlavn  nen vojk!

Sedm vrohu vedle dve, open o pchnouc a flekat matrace, a rovnm si vzpomnky. Natst mi zbyla tutika a pl linkovanho papru. Na zchod jsem jet ukradl pr lstk skldanho; aspo to bude vypadat autenticky.
Tak hezky popodku. Pibrousil jsem tuhu o hrubou odenou ltku polstrovn na podlaze.

Pedstavte si, e sedte ve svm saabu a e vyjdte od benznov pumpy na dlnici (U devti k), a vtom se vm zasekne dvojka. Lomcujete adic pkou o to vc zuiv, o co vc marn. Venku dva nad nulou, a rychle se prohlubujcm soumrakem se snej hust peiny pedasnho, mokrho snhu. Ani strae putn naplno nesthaj rozhrnovat lepivou zplavu edch vloek. Za nkolik minut nervzn hladte tu ped chvilkou proklnanou altrpku a dkujete vem svatm alespo za dvojku. Shlasitm zpvem, kterm dodvte odvahu sob i poskipujc pevodovce, se nco kolem tictky plte mlaskajc bekou krajnice osvtlenou kuely reflektor, jejich svtlo se jen ztuha probj valcm se snhem. Unaven noha na plynu zane sama od sebe neznateln zrychlovat. Ruika tachometru pelezla dal blou rku a mj saab doshl kritick rychlosti
Pozdji jsem zjistil, e je to pesn 37,04 km/h, tedy zcela pesn rychlost dvaceti nmonch mil za hodinu.
Tak tehdy veru onoho pamtnho veera, ztracen ve vrech snhu, doshl mj automobil tto rychlosti, co jist nebylo poprv. Ale! Poprv ji udroval pesn 201,168 metr, co je  kupodivu na tiscinu  prv jeden furlong. To jsem tehdy samozejm nevdl.
Po ujet jednoho furlongu rychlost 20nm/h se stalo nco velice zvltnho: Toti  najednou vechno zmizelo. Dlnice, veer, snh, zvuk motoru, auto i j. No tedy j. J pouze jako tlo; hmota. To duevn j, lpe psno J, se ocitlo kdesi vnepopsatelnu. Vte, byl to ok.
Vprvn pikosekund jsem nechpal, vdruh m zavalil pmo zvec strach zneznma a ve tet jsem si zoufale pl bt doma; - a ve tvrt jsem tam byl! Znovu na parkoviti ped nam inkem! Znovu na parkoviti, znho jsem ped temi hodinami odjel  smr pbuzn na Morav. Lehce neuviteln, ale stalo se to pesn tak.
Jako vmtohch jsem se dopotcel do bytu a vzpamatovval se celou noc. Myslel jsem, e blouznm.
Druh den asn rno jsem poprv vivot nepozdravil pan Medrnkovou, co jinak vdy inm sobzvltn radost, jeliko j to hrozn tve, jeliko o mn na domovn rad neme vyprvt, e jsem nevychovan parchant, kter do noci dupe, a ani nepozdrav, pan sprvcov, pedstavte si to! Tak jsem tedy nepozdravil pan Medrnkovou a doel si kalnm zrodkem dne do obchodu pro dva kartony tetinkov plzn, kter jsem doma zaal okamit likvidovat. Do brzkho veera se mi spn zdaila likvidace obho zamlenho. 
Nazt mi bylo tak patn, e jsem pedverej veern phod konen uvil. Odpoledne jsem dkladn prohldl auto a dal den zaal sexperimenty.
Zjistil jsem, mimo ve uvedench hodnot, jejich nalezen mi trvalo ze veho nejdle, e se pouhou silou vle vtom zvltnm nepopsatelnm stavu, do kterho jsem se vdy po absolvovn tch exotickch mr dostal, a kter jsem si pracovn nazval nijak, co asi tak nejlpe vystihuje jeho vlastnosti, doki promtnout, a nebo penst, do kterhokoliv bodu jakhokoliv prostoru.
Dle jsem zjistil, e to, emu pt budu kat projekce, mohu uskutenit nkolika, pesn eeno temi zpsoby: jako neviditeln a na jedno msto fixovan pozorovatel. Jako viditeln a pohybliv fantm, neschopn vak jakkoliv interakce vprostoru, vkterm se nachz. Nakonec i jako materie, tud tak, jak se mi to nhodou povedlo poprv. Ve samozejm pouze se saabem pod zadkem  vppad projekce typu fantm, jako dost pern kombinace obho.
Bhem dalho tdne, vnm se ppad auta mizcho ze silnic dostal a do celosttnch denk, jsem piel na to, e energie pro penosy se dl zskv zbenznu, kter sice ubv podle dlky cesty a typu projekce, ale innost jeho pemny venergii se d prakticky vyjdit znmm vzorcem E=mc2; tud nebt ztrt pi rozjezdech po silnici, mohl bych stou posledn ndr od Devti k teba milinkrt do spirln galaxie, vkatalogu NGC (New General Catalogue of Nebulae and Clusters of Stars) veden pod slem 4594, co jsou bratru tak ti megaparseky. Zvlt pak, kdy vlastn penos probh vnulovm ase.
Ale! Vesmr je nuda! To byl dal ze zvanch poznatk. Jeho objeven mi sice trvalo ponkud dle, ale je to neoddiskutovateln tak.
Tma, svtlo, hvzdy, planety, flra, fauna, bytosti. Vude skoro to sam. Jako N.P.FIX.P. (neviditeln, pevn fixovan pozorovatel) civte kdekoliv na cokoli, ale za roh nebo nejbli strom se dostanete jen tak, e se vrtte na Zem, znovu furlong dvacetimlovou rychlost, a za tm dalm stromem je vtinou jet jeden a vtinou ten sam strom. Jako AI.Z (aninteraktivn zjeven) byly zpotku zbavn prochzky typu  ernou drou skrz naskrz, nebo veleobr i bl trpaslk i modr obr od A do Z. (Mimochodem, ta astronomick terminologie je taky pkn z pohdky do pohdky.) Ale i ty nejkrsnj a nejgigantitj kee hmoty a prostoru omrz.
Mou dal kratochvl se pak na krtk as staly exkurze do svt obydlench vce i mn inteligentnmi tvory. Ale, akoliv to tak vtinou nebyly dn krasavci, mj zjev je zhusta dsil tak, e mi jich nakonec zaalo bt lto. No pedstavte si kreaturu vytvoenou zprmrovnm m a SAABu 96-V4 de Luxe! Na ktersi planet nkde za Krgerem 60 A (nebo kde) mne nevelk nrod vsamm potku civilizace dal jmno, ve volnm a upravenm pekladu znjc takto: Velk Bh podobn ichofrapantnmu trsku uzlouna sliznatho A kdo by chtl bt nm takovm!
Vesmr je prost otrava. A penet se vnm jako hmota je nesmysl. Na zpten cestu potebujete pr set metr neho rovnho a kyslk pro motor. O vzduchu pro sebe nemluv. Tud problematickou seberealizaci vrmci star psn One-way ticket to Pluto rd penechm kosmonautm.
Daleko zajmavj, jak se ukzalo, bohuel i nebezpenj jsou vlety do Vrstev. Kde se nachzej nevm, ale vtom, co jsme si zvykli nazvat nam vesmrem a nam prostorem urit ne, protoe co tam je mon za vci Borcen asoprostoru kolem galaktickho jdra je proti tomu (velmi obrazn) povtinou uinn selanka knedln kv.
Kdy jsem zjistil, e vrstvy existuj, a e doku prosknout i tam, tak pesn po pt exkurzi zaaly non nvtvy Zajce sRytem vmm byt (jeliko se jim m vzkumnick innost evidentn nelb, nebudu se o Vrstvch radi pli it. Co kdyby se to nelbilo jet nkomu jinmu).
Dalmi pokusy jsem zjistil toto: Schopnost mho vozu pronikat prostory je zce, ale velice zce, spjata sjeho vnjmi tvary. Tedy sp byla, protoe beztvar troska u Sparty ale darmo pst.
Samozejm, e jsem experimentoval i sjinmi auty, ale pouze SAAB 96-V4 vprav de Luxe, tedy to sam, co jsem ml j, zapjen od Paseky seniora, ml jakou takous snahu. Rozjezdov rychlost i drha jsou samozejm ponkud jin a jet u nj trochu zle i na sklonu silnice. Navc jsem vnm svedl jen Zemi, a pemna benznu na energii je tak neefektivn, e jsem mlem zstal viset vnijaki pi pouhm banlnm penosu na Sumatru (byla to pkn honika, kdy jsem ujdl mstem ped rozzuenm majitelem na motorce). Ale ten Pasekv saab by se dal tomu mmu pipodobnit, a j si myslm, e vm jak.
A pak se veer ped pr dny zmho obvku ozvalo hlasit BC, asi jako kdyby nkdo srazil mou vnzelenou tlustici Wendlovu.

Psan m na chvli vytrhlo zreality. Nvrat do strachu vpoltovan cele byl tk. Upustil jsem ze zdevnlch prst tutiku a ve si po sob peetl. Zamnil jsem jmno starho Paseky za jin a trochu upravil mry pro start do nijake. Nakonec jsem radi pepsal i typ auta. Zumolousanho paku voavho deva jsem vyhlodal posledn kousek tuhy a napsal jet dopis pro redaktora: O tom kde jsem a jak se se mnou zachz a co mi hroz, kdy mi nepijde na pomoc veejn mnn.
Veei mi pinesl pan Krtk. Potaj jsem mu do velik dlan vsunul popsan lstky stoen do ruliky. Spiklenecky se na m usml a ekal a se najm. Byla ed, neosolen hrachov kae na umlohmotnm tali sumlohmotnou lc. pln vystydl.
A do jakejch novin to mm jako poslat, pane Koudelk? zeptal se m tie, kdy jsem dojdal.
Do Zrcadla, polkl jsem, samozejm, e do Zrcadla, tam to otisknou nejsp. A pane Krtk, ne poslat, prosm vs, osobn zanst! To je hrozn dleit! Nalhavost vmm hlase odplavila zblesk neochoty zjeho irokho oblieje. Vernm knru uvzl narovl zbytky neho, co npadn pipomnalo tatarsk biftek.
Jo, to bude asi nejlep. Vysvtlm jim aspo co a jak, zaeptal chraplav, a mu peskoil hlas, a musel si hlasit odkalat. Pak u jen sledoval, jak do sebe lduji posledn zbytky klihovit hmoty, kter ulpvala na lci takovm zpsobem, a jsem se bl, e uml hmota praskne. Podal jsem mu peliv vykrban tal, on mi na opltku dal blou a modrou pilulku a pohrek vody.
J vm, pane Krtk, musm jet jednou podkovat, vyhrkala ze m vdnost a nadje, kdy jsem dopil posledn douek. Nebt vs, tak Pan Krtk se usml, vzal mi kalek a otoil se kodchodu. Jet jsem si vzpomnl: Nemohl byste zadit, aby mi tu veer vbec nerozsvcovali? Posledn slova se odrazila od zabouchnutch dve. Cvakl zmek.
Vyplivl jsem oba prky, znich u jsem ml pod jazykem pkn hoko, a zaal nervzn pechzet po cele. Dal noc. Mon posledn. Ale u to byla est nebo sedm, a tak, akoliv pravdpodobnost, e budu objeven, zmatematickho hlediska rostla, podailo se mi u nkdy pedevrem pesvdit sm sebe o opaku. Te, snadj na brzk vysvobozen, se strach vrtil splnou silou.
Kdy se za oknkem setmlo, zase rozsvtili. Pestoe uvnit poltov cely zn cokoliv dut a zahluen, zvuky z vn do n pronikaj pomrn intenzivn. Obzvl᚝ veer, kdy jsou vechny smysly napjat kprasknut. Zvedlej kobky ke mn dolhaly ndhern mkk akordy. Pan Krtk mi ekl, e tam je zaven blzen, vojn, kter si o sob mysl, e je kytara. Chvlemi, zrovna jako te, sladce vybrnkv Mozarta, jindy odtamtud dun agresivn elektrika; nejastji nco od Kennedys. Blzen, ale jde mu to skvle, opravdu perfektn. Blzen, mon tam nen blzen, mon je tam zaven smutn osaml kytara Ne! To je pece nesmysl. U na mne zan sedat ta zdej atmosfra.  Jak by jedna kytara dokzala chvli hrt lbezn sladkobolnou akustiku a za okamek takov kompresorov hardcore jako je teba Religious vomit? Ty kytary tam jsou minimln dv!

Dal pern probdl noc. Dokonce se vrtily i halucinace. Halucinaci poznte podle toho, e kdy si prstem zatlate na koutek oka, tak se vm nerozdvoj obraz.
Vkaln edi svtn, kdy u by se moji pronsledovatel nemli objevit (akoliv vyloueno nen nic), jsem si krtce zdml. Kytary mi k usnn hrly Rahpsody in Blue.
Kdy m vzbudil lapiduch se sndan, jet j hrly. Spal jsem sotva deset minut.
Pak m probral a gorile podobn zzenec vneuvriteln pinavm, kdysi snad blm plti. 
Zachestil kli: Vstvat, vstvat! No tak u se konen vzbu! a ouchal do m pikou kanady. Kdy jsem se, ommen spnkem, pod kniemu neml, dodal u pkn netrpliv: Deme kfovi, tak sebou u sakra mrskni! To ml ct hned. Jakmile mi to proniklo do mozku, pln jsem se zatetelil a vyskoil jako pruina. Nhl odliv krve zhlavy zpsobil, e se mi zatmlo ped oima a mlem jsem se sloil. Zachytily m siln ruce. 
To jako kpanu plukovnkovi? ujioval jsem se jet slepenmi rty.
Ty tu zn kho jinho fa? uklbl se a vystril m zcely.
Kresolanem pc chodba vonla a nzk olovn nebe se na m usmvalo skrz me.
Jdu kplukovnkovi!
Vyhrl jsem!
Peil jsem!
Bude stait Zrcadlem jen pohrozit, a jet m odsud poenou svinskm krokem. Sice nevm, jak krok to pesn je, ale dozajista velice rychl. Bylo mi rov a do zpvu. Star prolapan dlaba radostn klouzala pod mmi errnmi plsky.
Zastavili jsme a ped neoznaenmi, k polstrovanmi dvemi na plnm zatku chodby. Mj lapiduch na n uctiv zaklepal.
Dle! ozval se sen autoritativn hlas. Lapk si otel ruku o pl᚝, otevel, vstril m ped sebou dovnit, zavel a stoupl si mi za zda.
Ocitl jsem se vpomrn bohat vybaven soukrom pracovn. Koberce, tk zvsy, pr nevkusnch reprodukc na zdech  pevn zvojenskho ivota, a za velkm psacm stolem ztmavho deva prim. 
Dobr poledne, pane plukovnku! zahlaholil jsem vesele. Neodpovdl a jen si m zpytav prohlel nad horn obroukou stbrnch brl. Vydrel to, dokud jsem neodvrtil hlavu. Zaklonil se, a pod nm zaskpalo keslo, oi mu zapadly za oky a legran se zvtily. Zskal tak moudr vraz velice pipomnajc, ne, sovu ne. To sp orlosupa.
Tak, pane Koudelk, jak se mme, co? oviln nathl posledn slvko.
Oh, dkuji za optn. Vborn! lehce jsem rozjel spoleenskou konverzaci. Doktor spornm gestem ukzal na idli ped stolem: No tak se pece posate! Otel jsem si zpocen ruce o teplky a usedl na tvrd, mnohmi zadky oletn devo. Nepodkoval jsem. Plukovnk m zafixoval tkm pohledem typu nikdoprovsneudlvcnej.
Tak vy se ctte dobe, kte, vlastn, promite, dokonce vborn! No to jsem moc rd, opravdu moc rd, opil se nefalovanou radost vhlase, ale voch mu pitom problesklo nco, emu jsem nerozuml, a zeho se mi zjeily chlupy na krku.
dn non mry, dn dvaapmetrov zajci, nic? Mimochodem, kdo napsal tu knihu, to, zalistoval papry, vnich jsem poznal svj prvn elabort,  to Black Knight?
Ruce se mi znovu zpotily, i kdy vlastn nebylo pro: Hm, no pece, jal jsem se horen vymlet njak jmno, kter by neznlo pln blb.
Jo, u si vzpomnm! Harald Witches pece! ochotnicky jsem se studenou dlan plcl do ela.
Tak Harald, jak jste to kal? Wis? Hm, no to se podvejme. Zatvil se tak njak divn, a m znovu zamrazilo.
Asi mi moc nev, pomyslel jsem si, ale to m smlu, hochu, to ne by sis zjistil Na okamek jsem se pestal kontrolovat a na obliej mi zejm proskl nepatin smv. 
To ho popchlo.
A nenapsal to teba, zaal tnem, zkterho iniv odpadvaly ji znm kostky ledu, teba njak pan, pan, znovu zahrabal vpaprech na stole, no tak, kde to mm pan Hroudk? Co?
Hroudk bylo jmno, kterm jsem nahradil jmno starho Paseky na toaletnm papru pro Zrcadlo.
Zaal jsem se dusit.
Plukovnk se spokojen rozvalil vkesle a virokm jedovatm smvu se mu zaleskly zlat piky.
To vte, odsud se hned tak nco a hlavn nkdo nedostane, pane Koudelk!
Jako ve snch jsem se zvedl ze idle. Tlapa gorilho zzence mi dopadla na rameno. Plukovnk ml cel mj verej vtvor na stole  za telefonem.
Vechno vhajzlu. Te jsem vpodstat jenom meem rozsekan mrtvola. Zatmlo se mi ped oima a tk sedac nin nespokojen zaskplo, jak se mi podlomila kolena.
Kdy jsem po dalm zchvatu dunosti opt zaal vnmat, ustlily se mi oi na plukovnkovi, jeho vtzoslavn zlat kleb se mi rozlezl pes cel zorn pole.
Prosm vs jenom o jedno, zaal jsem tie, skoro eptem, a nkdy potkte mho hodnho a laskavho pana Krtkho, moc vs prosm, nakopejte ho do prdele a mu ultnou ui!! to u jsem jeel.
No tak! zaval za mnou slonm basem zzenec.
Temenem jsem mu zarazil nos do hlavy. Zadunl o podlahu jako pytel. A se mi zdlo, e ve probh zpomalen, ve skutenosti jsem musel jednat pmo bleskurychle. Obma rukama jsem sevel hranu desky tkho psacho stolu a pevrhl ho na plukovnka. Vttivm rachotu ke stropu zakopaly nohy vhndch mokasnech. Otoil jsem se, peskoil ztuha se zvedajc gorilu a rozkopl dvee. Plsky odltly do stran.Krtk sek chodby a dv patra po schodech dol.
Do hlasitho pleskotu mch nohou se ozvalo: Co se to do! pak jsem si o bradu hovocho samopalnka vykloubil malek. Zelen helma odinela po schodech a nkam do sklepa. Paba samopalu druhho lena hldky m minula jen o vlsek. Ze vech sil jsem ho nakopl do povislho bicha. Plativ vyhekl, oi se mu vyvrtily vsloup a pozvracel mi teplky. Mezi mnou a dvemi ke svobod u nikdo nebyl.
Akort zameno.
Vrtil jsem se a vhorenm chvatu urval bublajcmu pistolnkovi kle od opasku.
Znovu ke dvem.
Zmek.
Pt ooupanch fabek.
Vchodb na schoditi za mnou narstal halas. Dladice zbly do bosch nohou a vdivoce se chvjcch prstech jsem neml ten sprvn cit. Natst to byl u druh kl.
Zatlail jsem ramenem a mohutn, oprskanou, od tisc rukou upinnou zelen naten dvee se rozltly.
Prvn svobodn douek mrazivho vzduchu, stle jet voncho pozdnm podzimem
Bohuel, jedna hldka byla i zdruh strany.
Msto druhho douku mi krtla svt tlust ern ra obuku, kter mi rostl ped oima, dokud neexplodoval na koeni mho nosu.

Probral jsem se stejn, jako u tolikrt pede mnou Phil Marlowe. Vhlav excitovan datel, kter se zuiv sna probuit ven, a samozejm, nemohl jsem pohnout nim jinm ne onmi vky. Kdy jsem petrpl obvyklou proceduru sezavm svtlem vybuchujcm vmozku a prajcm stnice, tce jsem zaostil zpoza otekl a sraenou krv tmav vci, kter jet nedvno bvala mm nosem.
Nade mnou se objevil plukovnkv obliej  nenvidl jsem ho.
Ml popraskan a zohban brle a kolem krku blostn obvaz.
Promluvil potichu a hrozn chraptl.
Nenvidl m.
Tohle, ukzal si na obvaz, je vae vina. Mlem jste m pipravil o hlavu! Jasnoziv mi dolo, e to nemysl obrazn. Nkolikamilimetrov sklo na desce jeho psacho stolu. Sklo, pod kter si nastrkal pohlednice zdovolench, drun momentky zvojensk koly, fotky dtiek, a manelek, tet, milenek a odpornch ps.  Nenvidl jsem je vechny. To sklo tak  krk vydrel.
Do polstrovan cely, vn jsem spoval, staen svrac kazajkou a jet pevn pikurtovn kpenosnmu devnmu lku, vstoupil pan Krtk. Zuiv jsem zachrel a zazmtal se, co mi pouta dovolila. Datel vm hlav explodoval vpracovnm zchvatu. Dl jsem se radi nehbal.
Bohuel nememe zat slbou hned, zachrel zlovstn plukovn, nevme, co vm udlal ten obuek shlavou, ale
Dl u jsem ho neposlouchal. Ta rna! Ten obuek ttc mozek na kusy! Datlovi mezi lutmi paty proklouzla vzpomnka. Titrn, tm neexistujc vzpomneka. Zchvv zoufal nadje m mlem znovu odeslal do bezvdom.
a na proputn zapomete, Koudelku!Syiv chrapot nabyl na intenzit a nco ohavn zapraskalo. Na obliej mi dopadly kapnky studench slin.
Plukovnk se sml.
Zle.
Nenvidl m.
Vy se odsud nedostanete u nikdy! Tak tk a nebezpen ppad paranoi se hned tak nepoda vylit ani mn!
Akoliv mi vbec nebylo do smchu, sp na zvracen, zasml jsem se vesele a ekl mu nco velice, ale velice oplzlho. Zbledl tak, e bl obvaz obtejc jeho krk pestal bt kontrastn.
Pedtm ne odeel, mi vyplivl do tve: Ztra, po rentgenu, zaneme slbou! Akoliv ml krom chrapotu hlas sekrcen onou bledou zuivost tm do nesrozumitelnosti (a nebo sp prv proto), doposud nikdy jsem neslyel (pes jej hluboce samaritnsk obsah) smrtonosnj vtu.
Tak byste spanem plukovnkem neml mluvit, pane Koudelk, on vm chce pomoct! pokral m pan Krtk.
Pokal jsem a mi zalep rozbit nos a ekl mu jet nco daleko oplzlejho. Oi mu zatvrdly edmi mraky vzteku. Odvtil mi nm podobnm a odeel.

Asi za hodinu, protoe jsem byl vklidu, pili dva zzenci, odvzali m zlka a odnesli ho. Kazajku mi nechali.
Ml jsem cel tlo ztuhl do devn nehybnosti, co bylo sice nepjemn, ale daleko, daleko, nepjemnj byl nvrat krve do konetin, kam j pedtm zamezovaly pstup pevn utaen emeny. Obyejn se tomu pocitu k mravenen. Te jsem vhodn, a hlavn vstin nzev nebyl schopen vymyslet. Dal dv hodiny jsem si vyhradil na rekonvalescenci. Trpl jsem vlee a se zavenma oima.

Podle bledho a nzkho slunce, plazcho se vzkm prouku po zdi, bylo nco po tet hodin, kdy jsem poprv vstal. Vkazajce a sdatlem to lo velice ztuha. Tak, tak jsem to ustl a mlem se pozvracel. Polykal jsem hok sliny, datel se vroztoen hlav zblznil, nohy jako zpapru. Ale bylo nutn se pipravit. 
J, kdybych vdl, vjak Vrstv mm nkoho hledat, tak bych ho nael, a by tam byl kdekoli, nejpozdji za dva dny. Dnes jsem tady  na jednom mst!  u sedm den. Zejm prv to Zajce sRytem zmtlo. Urit nepotali stm, e zstanu ve sv Vrstv a navc na fleku. Jist u sltali vechno dosaiteln, a jeliko vd, e mj akn rdius neme bt o moc jin ne jejich, prv tak dnen noc by jim konen mohlo dojt, e jsem zstal v podstat doma. 
Pes zchvaty slabosti a ervenolut koleka ped oima jsem se donutil pechzet sychravou celou. Za dal dv hodiny se mi pestalo zdt, e se mi nohy chvlemi prodluuj, jako bych se na n koukal obrcenm dalekohledem, a ztrta rovnovhy m pepadala u vjimen.
Mezitm padla tma, kterou se po chvli opt jala rozhnt slab rovka. Systm podle nho tady rozsvceli a zhasnali, mi doposud zstal utajen.
Pemlel jsem tak, a se datel vm hlav pevail na pouhou tupou bolest. Pesto jsem dokzal vymyslet jen dv monosti, jak bych se jet mohl zachrnit: 
Ta prvn je stran chab, a mon to ani nen cesta ke spse, ale jet knemu daleko hormu, ne se nechat dobrovoln rozsekat na kusy.
Druh zpsob zchrany, snad jet zoufalej, spoval vtom, e jsem vtlm mld bedliv sledoval filmy, vkterch vystupoval tehdy pro mne jedinen Bruce Lee
No, letm TV-kurs karate proti mei, a jet ve svrac kazajce Pi prvnm pokusu o kop se mi podlomila druh noha a nemoha zabrnit pdu rukama, bacil jsem ssebou o matrace tak, e jsem snad pl hodiny lapal po dechu a nemohl se zvednout.
Tm jsem metody pana Lee skonenou platnost vykrtl ze svho seznamu. 
Dl jsem se vnoval modlitbm. Ty, protoe znm akort Andlku-mjstrnku a Jikuktob, alespo nevyr dech.
Veei do m nacpal lovk velice podobn tomu, ktermu jsem nad rnem urazil nos. Pimkl si m do rohu a pracoval shlinkovou lc tak rychle, e m mlem udvil a vylmal zuby zrove.
Studen kae zhrub krupice, ochucen jen konatm a oslizlm kraloupem na povrchu, mi valudku nevydrela, ani co by oetovatel stail odejt. Vnezmnn podob jsem j vyzvrtil do protjho rohu. Snad jen ten kraloup chybl. 
Gorila se  nevm pro  hlasit rozesmla.
Nechcete et nco, veleven pane Koudelk? zeptala se kuckav, kdy zchvat vesel pominul.
Dvojitej Manhattan! zasyel jsem zbytkem krupicov kae vstech. Pootevel oslintan rty, nechpav nakril ki na boulovatm ele, a potom, co jsem musel nkolikrt zavat, dokud nebyl spokojen shlasitost mho projevu: Dobrou noc pane svobodnku! m konen opustil.

Za chvli rovka zhasla. Hndozelen pna matrac, jimi je obloen kadik kousek mho Zelenho salnku, zmizela ve tm.

Mm strach. Dokonce bych bral, i kdyby se vrtil ten krotitel skrupicovou ka. Pod kazajkou mi stkaj stuky studenho potu. Nemohu se pokrbat, a ve tm, kde nen na co zafixovat oi, se mi zase zan toit hlava.
Kytary potichu hraj, vsychranm vzduchu je ctit uheln kou a zdlky slabounce in tramvaj.
Chvli jsem si prozpvoval, ale brzo se mi zadrhvajc hlas pln zadel. Bhem dal hodiny strach vinkoustov tm nabobtnal vhysterickou a beztvarou hroudu, rozlzajc se celm vesmrem. Pak ztichly i kytary, m posledn pojtko se svtem, kde mimo hrzu existuje jet nco normlnho.
U nevm, kolik asu ubhlo pak; minuty se mi zvtein slepovaly neuviteln pomalu, ale dokal jsem se.
Stle jsem sedl vrohu u dve a po tvch mi, i pes lepkav chlad, stkal pot. Kapka po kapce se odlepovala od brady a dopadala na kazajku, na hrudi u pln promenou. Vpuse jsem ml odpornou nahoklou pachu po aludench vch a krupicov kai.
Najednou se nco zmnilo, nejdv jsem ani nepostehl co. Pak se rozsvtlilo. Vlkno rovky se rozehnulo ervenm, podvyivenm rem. Dech se mi zadrhl, a znovu jsem se zaal dusit. Vpzran narovlm svtle se zprotj zdi vynoila mrtvoln zsinal pika mee. Protoe jsem si nemohl prstem zatlait na oko, zaal jsem ilhat, div se mi nepotrhaly svalky pohybujc bulvami. pika mee se rozdvojila.
Kdy u to konen zaalo, tak jsem se a nepirozen uklidnil. Skoro mi bylo do smchu. Ta nejistota pedtm byla ze veho nejstranj.
Pipravil jsem se.

Host nespchali. Zajc szvolna vynoil ze stny a zavihal svm dlouhm, jako ocel starch japonskch mistr tvrdm nehtem. Cel bled svtlkoval; pouze oi svtily brutln erven.
Kdy rovka vzplanula jasnji ne Slunce a pod Rytovmi pahly se prohnula matrace na podlaze a zrove se ozvalo ostr zaklapn Zajcovch hlodk (neklamn to znamen materialisace), vyrazil jsem.
Pomaliku postupujc nestvry, vychutnvajc mou nemohoucnost, to vyvedlo zmry.
Oba museli jt vhlubokm pedklonu. Zajcovo del, neuat ucho se pesto legran rolovalo o strop. Oba tak museli jt bokem; sramenem, jeho ruka byla ozbrojen, vystrenm dopedu. Museli tak jt, pestoe strop ve star kltern cele byl dost vysoko, a cela byla dost irok.
A j, skoro polovinm, jsem proti tm dvma postupujcm horm vystartoval holou hlavou naped. Pesnji proti Rytovi. To byla ta posledn monost. 
Obrovsk ocelov plt na jeho gigantick hrudi mi rostl ped oima. Bylo to jen pr krok, ale opt se to zdlo bt vnost.
Vstsnnm prostoru byl dlouh obouruk natst dost neobratn zbra. Prvn der, a nelidsky rychl, vysekl jen plmetrovou jizvu do matrace na strop; vyhezl zplava svtlch n jet znepehlednila situaci.
To u jsem od Ryte byl snad jen pl metru. Koutkem levho oka jsem stail zahldnout me, kter vyrazil po novm oblouku, tentokrt bez jakchkoliv pochyb koncm na m hlav.
Prsk! Narazil jsem temenem do pancov oceli a  A nic! Ttivou bolest vdunc lebce se mi rozlila ern, absolutn beznadj.
Posledn monost zklamala.
Vpt pikosekund mi vtce zkouen hlav vybuchl kilov leskl blesk.
Me dopadl.
Natst jsem pedchozm nrazem vyvedl ocelovho obra zrovnovhy, a tak stran zbra dopadla na plocho.
A povedlo se! Povedlo se to, co se na okamek stalo po rannm deru obukem, a kvli emu jsem testoval tvrdost sv lebky na Rytov panci.

Vechno zmizelo. Matrace, cela, Ryt i j.
Kolem mho urvanho J se rozlil nijak.
Bez saabu to bylo stran. Pipadal jsem si jako kapika inkoustu na pape vystavenm zuiv prtri mraen. Nijak m, stejn jako d隝 tu kapiku, rozmval do sebe, do mrazu okoln smrti. Zoufale jsem hledal zpsob penosu. dn znormlnch projekc nefungovala. A jsem myslel na Lysou horu nebo na jdro alfy Canis minoris, stle jsem se rozpoutl vnijaki.
Nelo to nikam. Nevm odkud se brala energie, kter m zatm drela, ale zcela zejm odnkud, odkud mi to hrozn, ale hrozn kodilo. Smysl (nevm jak ho nazvat) vnmajc nijak, se rozostoval a matnl. Integritu zposlednch sil drelo u jen jdro mho J. Rozplval jsem se. Zdlo se mi, e zdlky slym inet kosu.
Zejm vpln posledn mon chvli mi to dolo.
Kam tak jinam!
Promtl jsem se do sebe, lpe eeno do svho mozku  tedy ne e bych kloptal mezi neurony, - pln nejpesnji: penesl jsem se do Vrstvy vytvoen mm vlastnm mozkem.
Zajc sRytem tam na m u ekali.
Chlapci se u rychle!

Temn obzor lemovaly nebetyn, chmurn hradby Kaskdovch hor, o jejich ostr pice se trhaly valy srov lutch mraen. Stojat vzduch kolem mne rozechvvalo temn dunn vdli, po m prav ruce, mnohobarevn dmal vulkn Nekonenho Msta  ndhern industriln pery, kter ped dvnmi vky obalila, pak rozleptala a nakonec pohltila Horu dlouh noci. I ztto vzdlenosti byly vidt tisce uzounkch viek, jejich piat stechy vypadaly jako trsy o svtlo zpascch klobouk bledch, jedovatch hub. Mezi nimi se jako divok zm plesnivch pavuin vinuly a propltaly mstky, schodit a schoditka, lana, ebky, a balustrdami olemovan vysut ochozy, prodrajc se tm vm vstrmch spirlch. A to zcelho mravenit Msta vlastn byla vidt jenom obrovit pata. Pata, kter m vnejum mst prmr skoro sto kilometr. Zbytek Msta, tak od destho kilometru nahoru, se ztrcel vmracch, na jejich zsinal bicha byl prv promtn monstrkoncert mch oblbench Vitriol faces  To bylo ono dunn, kter se nyn, i pes tu obrovskou vzdlenost, slvalo vzbsil rytmy mch psn.
Vbezprostednm okol, rozrytm hlubokmi krtery spchnoucmi jezrky slizk kapaliny na dn, leely, napl utopen vnzkch rozhzench dunch pinavho psku, pradvnou, stralivou silou zkroucen a rozdrcen kostry nyn u zcela nerozpoznatelnch stroj. Ve vzduchu oste pchla mokr rez a nedalek Moly dlouhch plsn.
Jlec Igmalbbalu, kilovho mee, jeho jmno nesm bt vysloveno, mi lehce zapadl do dlan prav ruky.
Svt mch, a zmch sn.
Rytv obourun zabijk zasyel jako toc mamba. Zjeven Igmalbbalu na nj neudlalo pradn dojem.
Sevel jsem kilov me obma rukama.
Od blskavho ost se zajiskilo a stran energie Rytovy rny mne po kotnky zarazila do vlhkho psku.
Kdyby to bylo mon, ekl bych, e se Ryt zatvil uasle. Ale stle ml staen hled, a u jste nkdy vidli tvit se uasle raditor stednho topen?
Vern oceli jeho zbran zel hlubok zub.
Igmalbbal vm ruce se slab, ale jedovat rozzil, a uvnit jeho prhledn epele zapulsovala jasn duha zkrve neptel, kter za tiscelet sv existence prokll a zabil.
Piskoil zajc, doposud se drc stranou, a oba zatoili souasn. Piruetou jsem minul zajcv nehet, podklouzl pod Rytovou zdvienou rukou a vysekl mu do pance na stehn zkou, ale velice hlubokou dru. Plech padl na zda, a se vlhk psek rozstkl do stran. Zajc se vznesl velegantnm saltu. Zem se zachvla. Vraedn nehet mi zasvitl tsn ped obliejem. Jak jsem uskakoval, zapletly se mi nohy. Toho Zajc vyuil a znovu zatoil. Kjeho smle jsem opt nabyl rovnovhy, vihl rukou sIgmalbbalem.
Tak co k manike, ndhero? Zabijck nehet, odat tsn nad srstnatou ploutv, se mrtv leskl opodl, zaseknut vhndm trsu ivoc trvy.
Chlupat bl obr se zvedl ze zem, kam snm mrtila zuivost jeho vlastnho vpadu, a cel olepen pskem se na m nepetn vrhl. A na moj vtu se ve odehrvalo vpzranm tichu, ruenm jen mm supnm a dunnm vzdlen hudby. Moji protivnci nepromluvili ani slovo a snad ani nedchali.
Koutkem oka jsem postehl dal pohyb  Ryt, opraje se o me, vstval.
Pak zaalo bt husto. Zajc si ped dalm, te u srozmyslem vedenm vpadem (kdy mu po tom minulm zstal hlubok rm na rameni), odepl od svch ocelovch trenrek hrub, tk etz a Ryt u tak nepodceoval Igmalbbal vmch rukou.
Kad znich byl mnohonsobn lep a jet dalekoshleji disponovanj bojovnk ne j. O pomru zkuenost se nedalo ani hovoit; vermu se vyznm asi tak dobe jako vkarate. il jsem jen dky svmu zzranmu mei.
Jeho kilov ost se mi mhalo ped oima jako blesk, a ani mne ktomu moc nepotebovalo. Pesto mi ale ern neptelsk ocel, na jejch hranch pllo lut svtlo, byla stle bl a bl.
Odrazil jsem drtivou rnu obouruku, sekl po Zajcovi, minul ho, a tak jsem ho v silou alespo kopl pod koleno. Noha m ani nezabrnla.
On vihl etzem, kter vnkolika smykch ovinul mou epel. Proti jeho svalm jsem pi petahovn neml anci. Trhl, a Igmalbbal mi vyltl zruky. Natst vak zabral tak siln, e znova upadl. 
Bleskurychle jsem el do depu ped dalm Rytovm obourunm mchancem, kter by m peal vejpl lehce jako hydraulick nky prtko.
Do obou pst mi vklouzly vroubkovan paby no eknme blaster. Jedovat oka jejich krtkch hlavn se opela o hru Ryte, zvedajcho me kdalmu deru a a nic! Luky spout nely stisknout!
Ve snu to bv normln, ale te mne obela smrt.
Me se rozltl kposledn rn.
Mrtil jsem blastery od Rytova raditorovitho hled. Kdy u nic, tak byly alespo pkn tk.
Automatickou ptatyictku BERETA 45  NEW AGE jsem dokzal ji jen jednu. Tohle generovn, nebo lpe, vyvolvn vc, je energeticky hrozn nron.
Byla sice jenom jedna, ale zato fungovala navsost precizn.
Zptn rz mi mlem urval ruku.
Vr vzduchu zpsoben meem mi odfoukl kade zoka (Tady, vzemi svch sn, mm tolik vlas, e vydaly dokonce i na kadee!)
Prsk! Prsk! Prsk! Kulky rvaly do ernho pancovn krtery velik jako pldolar. Kad Ryte kus zaklonila, a nakonec upadl. Me mu vyklouzl zbezvldnch pa.
Zajc po mn celou svou nelidskou silou mrtil Igmalbbal, kter mezitm zdvihl zpsku.
Sestelil jsem kilov blesk ve vzduchu. No problem! Dv, jakoby zjednoho vstelu vzel kulky, kovov prskly do syc epele a odklonily jej let stranou do mho tla.
Dalch pt stel lo vjednom proudu pmo do blho koichu. Naplno ho ale zashla snad jen ta prvn.
Zajc dematerializoval a belsky rychle. Je to sice nevhodn, ba pmo blb, ale doopravdy mne napadlo jen to okdlen Jen pokej, Zajci!
Obrtil jsem se klecmu Rytovi. Zbyl znj jen pav bl dm, kter pedtm unikal drami vrozstlenm brnn.
Tak, to by bylo.
Vyerpnm, jak jsem vivot nezail, mi podklesvaly nohy  to ty blastery a ptatyictka.
Dopotcel jsem se kplochmu balvanu opodl, a po zdech na nj padl jako na nejmk postel. Ped oima mi letly tmavlut, jedovat zc mraky. Tady dole bylo pln bezvt a tk vzduch nepjemn krbal vkrku. Zrychle ubhajcch oblak se mi zaal zvedat aludek, tak jsem si obliej radi zakryl ohnutou pa.
Nco zaramotilo. Naprosto jsem se nemohl pinutit posadit se a trochu to obhldnout.
Nco kovov zacvaklo  takov dvojit klix-klax. Najednou jsem stl na nohou, ani nevm jak.
Vpsku rozrytm pedchozm bojem se tyilo neuviteln monstrum. Tak tyi a pl, a pt metr na vku, zkombinovan  na prvn pohled  zRyte, zajce a jet njakho stroje. Celkov dojem velice podobn, jako znkterho zuzlounskch ichofrapantnch trsk.
Tentokrt dn mee a porcovac nehty, nic takovho. Pouili se, bohuel, prv ode mne, a to a nepjemn dkladn. Nestvra svrala vobou rukou vci, velice podobn m ptatyictce. Naschvl km vci, protoe ob pistole byly mrn kjejm pti metrm, take se sp횠 podobaly regulrnm bezzkluzovm kannm. To kovov klapn vyprodukovaly zvry pi natahovn.
Nestail jsem ani zaklt.
Zajcoryt u ml zameno.
Kdy palba za chvli ustala, leel jsem i sdmajcmi kusy rozttnho balvanu asi o pl stovky metr dl, u paty prvn zbludiovch skal, a hrozn jsem se chechtal.
Samozejm, e ve sv vlastn Vrstv musm bt do urit (vysok) mry nesmrteln!
Obrovskk projektily do m sice zle buily a smkaly se mnou jako boue uschlm listem, ale bez vech tlesnch nsledk. Nejradji bych napsal e pln bez nsledk, ale bytek m energie byl pmo omraujc.
Ne pera vymnila zsobnky, mrskl jsem sebou do krytu skly. Pinutit moj ptatyictku, aby stlela dvkami, nebyl problm. J tady dn zsobnky mnit nemusm. Pedplazil jsem se po vlhkm psku kousek dopedu, hrub bok skly tsn u lev tve, a zadrel jsem dech, dokud se muka BERETTY vm ruce neustlila.
Proud jecch stel mlaskav zabuil do nestvry, pibliujc se snad desetimetrovmi skoky. Hrzostran, deformovan hlava, srostl zobou pvodnch hlav a jet kus njak drkovan trubky, se rozprskla na vr kost a plechu. Zbytek tla, letc setrvanost dl, se rozplynul, jet ne dopadl na zem. 
Moc dlouho jsem se opt neradoval.
Po pr okamicch, a znovu na mst prvnho boje, se materialisovala bytost takka toton. Hlavy byly srostl ponkud jinak a msto rhovanch trubek do n byla vkomponovna st zborcenho, stbit lesklho mnohostnu. tentokrt zn rud zily Zajcovy nepetn oi (umstn kupodivu nad sebou), a jeho rov trojhelnkov umk se keovit svral nad jednm zhlodk. Kousek druhho zubu ikmo trel zblou srst vystlan prolkliny vmstech, kde by se sp dalo ekvat lev oko.
(Tak takhle to je!)
Kulky velk jako tankov granty zaaly sohluujcm randlem drtit skly kolem m. Rychle jsem vklouzl do kamennho labyrintu, kter mi leel za zdy.

Bludiov skly obkruuj vmsty skoro osmdest kilometr irokm psu cel Nekonen Msto jako jeho pirozen a nejspolehlivj ochrana. Tvo je zm pradvnm moem vykotlanch balvan, i vnejvych ppadech nepesahujcch ptadvacet metr. Mezi nimi se vinou klikat prchody a cestiky zudusanho blho psku; tu a tam se sbhaj vnmstka, co do rozlehlosti od desky psacho stolu a po plku fotbalovho hit, onde se zase vytrcej a rozplvaj do nekonen spleti ernch skal.
Za tiscilet existence Nekonenho Msta Bludiovmi skalami jet nikdy nikdo neproel, a to se o to pokoueli i ti nejschopnj znejschopnjch kouzelnk. Jenom dva ztch pln nejlepch se dokzali alespo vrtit. Jeden po msci, a tomu druhmu to trvalo jet dle. Oba pln ediv, straideln vyhubl a blbolc o nehmotnch vraednch bytostech, o hromadch kost, a o mstech, kde pradvn kouzla dokzala prolomit a zniit i tu nejlpe vycvienou vli. Oba krtce po svm nvratu zemeli.

Utkal jsem uzounkmi pinkami, co mi nohy staily. Bojovat sRytoidem zatm nemlo cenu. Jeho projekce je vm Vrstv sice zeteln smrteln, ale, na rozdl ode mne, m energetick kanl zvnjku, take se me kdykoliv vrtit. Natst vdy jen na to msto, kde jsme se materializovali poprv.
Monstrum mlo mnohem del nohy ne j  Zajcovy  akoliv se na titrn cestiky, kter jsem si vybral, vtinou nevelo, dokzalo se za pomoci sv gigantick sly pes neju msta dostat vrchem, po temenech skal, a to skoky, ze kterch by se udlalo nevolno i kamzkovi. Zajcoryt to tak ml sice del, ale zato ml lep pehled. Kdy mu vka okolnch skal vyhovovala, dokzal se objevit pmo nade mnou, a to pak kolem mne zaaly pod dopady stel zjeho pistol tryskat oslepujc gejzry pichlavho psku, a kdy zashl njakou sklu, tak vzplavch dusivho dmu jeiv ltaly i ostrohrann kmenn bloky. Sem tam m zashl naplno. To vdy vykouslo obrovsk sousto zmch energetickch zsob. Zbsile jsem klikoval a snail se schovat vnejrznjch drch vykotlanch ve skalch, kter mly tu nevhodu, e byly jedna jako druh hrozn mlk, take m vdy nael.
Vokamiku, kdy jsem ctil, e maximln snesu u jen tak jeden, dva pm zsahy, m vzoufalstv nco napadlo.
Co by to bylo za Vrstvu (kraj) mch sn!
Stailo se jen trochu odrazit.
Vtr mi zasvitl vuch. Ostr zatka doleva, looping, a dostal jsem se Rytozajcovi, stojcmu na vrcholku jedn prostedn vysok skly, do zad. Zrovna si vyhlel vhodn doskoit pro dal zkrkolomnch skok.
Pipadal jsem si jako stemhlav toc sthaka. Ptatyictku ped sebou  pevn sevenou vobou dlanch. Dobe namazan spou lehce povolila pod ukazovkem. 
Nestvrn hlava se otoila o stoosmdest stup. Rud oi se do mne zabodly jako dva noe.
Ze zsah na zdech a na krku vystkla tmav hnd krev. Rytoid se zakymcel, ale zstal stt. Proltl jsem tsn kolem nj a vostrm oblouku zaal prudce stoupat kernolutm mrakm.
Ob maxipistole pode mnou se rozevaly vzbsilm staccatu. Velik projektily zaaly sdunivm kvlenm rvt vzduch vm bezprostedn blzkosti, - regulrn protiletadlov flak.
Vkrut, oste sklouznout po pravm rameni, a u jsem se til dol vdruhm nletu. Vyjc vzduch, jen nebyl konzistence tvrd gumy, se prodral mezi sevenmi rty a nafukoval mi tve. Bludiov skly mi rostly voch, ukrytch jen za mukou pistole; vichr mi od nich odtrhval proudy slz.
Podruh u se mi ho samozejm pekvapit nepodailo. Kdy jsem se snesl natolik, e se zblho flku znovu zmnil vpostaviku, zdlo se mi, e letm pmo do dvou zucch sopek explodujcch vohni a dmu.
Ale ml jsem kliku. Ne jsem mu podruh rozstlel hlavu, dokzal m jen jednou jedinou stelou lehce lznout po zdech.
No kliku. Energie mi nezbyla u ani na zabrzdn ped pistnm.
Zajcoid se natst rozplynul, jet ne jsem se vpln rychlosti zaryl do blho psku mezi skalami.

elo open o drsn bok kamene, zaseknut do plmetrov jmy vyryt mm vlastnm tlem, nemohl jsem se ani pohnout. Bezmoc bych nejradji skpal zuby, ale sla mi nezbyla ani na to.
Ne se sem RZ zase dostane, njak doba ubhne, ale na to, co pijde potom, jsem se zatm neodvil ani pomyslet.

Zdlo se mi, e tam lem u roky. Ve Vrstv bylo stle stejn kaln lut ptm, a tak nebylo podle eho as ani odhadnout. Obas se sice spustil olejnat, pchnouc d隝, ale j jsem nepocioval ze nebo hlad; jenom muiv svravou touhu po energii. U dochzel i ten jej posledn pdech, kter doposavad udroval vchodu aspo m mylen.
Najednou se nco zaalo mnit. (Pod se nco zan najednou mnit.) Nhoda, ten nejlep zreisr, chtla tomu, e se to zaalo mnit prv ve chvli, kdy na m un bubnky dopadl prvn vzdlen zvuk, kter se postupn perodil vtk rny rozechvvajc celou zem, a jen nebylo mono pisuzovat nikomu a niemu jinmu ne skokm znovuzrozenho Zajcoida. Rny a otesy ustaly, ale za pr, snad minut, se ozvaly kroky, jejich ozvny se lmaly a pekrvaly na sv nelehk cest skalnm bluditm.
J, napasovan ve svm psitm krteru, jsem nemohl ani mrknout. Tsn ped pootevenma oima mi tanul hrbolat bok ernho balvanu, na nm mezi stkajcmi kapkami vlhkosti svtila rozvtven bl ilka zdrobnch, do okolnho kamene zarostlch krystalk. Zdlo se mi, e tepe vrytmu onch stle se zesilujcch krok.
Nevdl jsem, co by se stalo, kdyby m Zajcoryt pipravil o zbytek energie. Smrt? No mon Ale snad lep nevdt.
Kroky se mi zastavily za zdy. Nevdl jsme, jak to tam vypad. Mon mne jet nevid, mon u m.
Vtom, opt ta nhoda, se to, co se doposud mnilo jen neznateln, zaalo mnit neuviteln rychle a masivn. 
Vorganismu mi zavila energetick smr.
Vystartoval jsem ze svho dolku, a mi zpod podrek vystkly mnohametrov fontny psku.
Pod nrazem maxistely se odpail kus skly nedaleko ped mm obliejem. lomky kamen zakvlely kolem, a nkter mne zashly i naplno.
Nemly anci mi ublit. Tsunami energie, kter mne zaplavovala, stle stoupala. Ale nco sn nebylo vpodku, - tedy stou energi  zdla se mi zl a takov pinav. To jsem si uvdomil a potom, co jsem mezi sebe a Zajcoida dostal opravdu uspokojiv mnostv skal.

Ten pliv sil byl nco takovho, jako kdy si lovk vposlednm taen nech vyplit do ly njakou drogu, njak brutln povzbuzova  pt minut hyperaktivn radosti ped smrt.
Vyltl jsem na nejvy zblzkch skal a bichem se pitiskl na jej ploch, studenou vlhkost zmen temeno. Vyklonil jsem hlavu pes zaoblen okraj a rychle j zase schoval; Rytioid stl na jedn znich skal, snad jen dvacet metr vlevo. Nco mi na nm ale nesedlo. Peopatrn jsem vykoukl znovu. Jasn. Stl jako pirostl a pozoroval cosi vdlce, pesn na opan stran, ne by se dalo oekvat, kdyby ptral po mn.
Zvedl jsem oi a ihned to spatil taky.
Vrstva se smrovala. Moje Vrstva se smrovala!!!
Obzor vypadal jako nahoru se stejc odraz ve vlncm se zrcadle. Hladina pinav energie ve mn stle, a stle prudeji stoupala.
Te u mi pochopit, co to vlastn znamen, nedalo ani moc prce.
Dv plus dv rovn se smrt. Vechno do sebe zapadlo.
Mon mi nezbv ani tch pt minut. Do prdele!
Bleskov se promtnout do Vrstvy, kterou si lid zvykli nazvat N svt, mi ve stle se zvtujcm pvalu sil nedlalo problmy.
Bsnc vr oranovomodrch plamen m okamit odrazil zptky. Zkusil jsem to znovu, ale ta hav smr m zrovna tak znovu odmrtila zpt na mou sklu.
To se dalo ekat, ty plameny. Jasn. Krematorium, - pec zevnit a vakci, a ta ern hoc vc na rotu jsem byl j; tedy sp m mrtvola.
Vtchto chvlch u opravdov mrtvola.

Ti idioti vblzinci nerozeznali kma. Pravda, muselo bt u hodn hlubok, ale jestlie mj mozek dokzal udret svou Vrstvu, tak to jet nemohlo bt tak zl. Energie ohn stravujcho mou fyzickou schrnku mi dala na posledn pikosekundy existence tm neuviteln schopnosti. Vnitn as m mizc, a vlastn ji jen setrvanost existujc Vrstvy, se pro m v podstat zastavil. Akoliv Zajcoryt nesporn ve kolem tak pochopil a jist jednal se svou obvyklou bleskurychlost, zdlo se mi, e zkamenl.
Urit byl hrozn astn. Jeho mise prv skonily. Pozemt lkai udlali zbytek jeho prce, a to naprosto spolehliv  jak jen to krematorium um. Do jeho vrstvy se nezvan nvtvnk nedostane mon u nikdy. Zajcorytovi, pro nj jsem byl vjeho zdejm ase u mrtev, se stailo jen dematerializovat.

Mus existovat cesta! Prost mus! Hlavn to nevzdat! Mhaly se mi tato a podobn hesla hlavou vtakovm tempu, a jsem jim nakonec uvil. Pestoe existence bez relnho tla je zhola nemon, a pestoe by bylo tak snadn sloit imaginrn tlo na vrcholek imaginrn skly pod lutmi imaginrnmi mraky a ekat na konec vlastnho, stejn u jen setrvanost existujcho vdom, pesto se mi prv vtom okamiku stran nechtlo skonit jen jako hromdka popelu a vnijaki rozprsknut a vsteban struktura, co je snad jet smutnj ne ten popel. 
Ven cesta nevedla. To u jsem zkusil dvakrt. Tak tedy znovu dovnit.
Druh rove vnoen je mon snad prv jen vtom okamiku tsn ped definitivn smrt. Vokamiku, kdy je ivotu pln jedno, co dl, jen kdy pokrauje.
Njak jsem vdl, e bytek energie pi penosu byl takov, a plameny vpeci krematoria na chvli pln zhasly.
Promtl jsem se pmo do Vrstvy podstaty svho byt, a jeliko jsem u pedtm existoval pouze jen jako shluk mylenek, kter se dokzal pseudomaterializovat pouze ve Vrstv vytvoen mm vlastnm mozkem, ocitl jsem se vnepopsatelnu. 
Pedchzejc nijak byl proti tomu bezpen jako dtsk pskovit. Jeel bych. 
St submylenek ivelnch ohnm, kter kdesi vnepedstaviteln dlce u zase stravoval zbytky mho tla, jsem sevel vc, o jej existenci se mezi sebou pely generace filosof, politik, teolog a demagog, a to snad u od potku lidstva.
Straliv neptelstv nejnepstupnj a nejchrnnj vrstvy m vrhlo nazpt do mho vytrcejcho se pseudosvta, na zmenou ernou sklu, zjej vky bylo stle vidt  pro mne naprosto nepohybliv  nestvrn, msty ochlupen a msty pancovan tlo Zajcoryte.
To co jsem si ssebou zdruh rovn pinesl, to co pedtm bylo pouhm, (nevm jak to nazvat, reln nebylo nic ani vtto Vrstv), to absolutn nic vyrvan zjet absolutnjho nic, to nic, proti ktermu je mezihvzdn vakuum hutn jako uranov ingot, to nic, proti ktermu i nejprost vzruch vnervovm uzlu nejjednoduho brouka babrajcho se kravincem v jako cel vesmr proti husmu prku. Tohle nic se pechodem do reln Vrstvy zhmotnilo. 
J jsem to nic, pro m nejdleitj nic, te u vlastn vc na svt, pevn drel ve sv imaginrn prav ruce.
Zasml jsem se a skopl zvrcholku skly nepotebnou ptatyictku.
Zaala toti druh pikosekunda m smrti, a j jsem vprav ruce svral Podstatu svho vlastnho ivota  dalo by se ci  svou Dui. Vypadala jako rozlpnut a doerna ohoel plechovka od Coca-Coly.

Rytoidova mylenka na to, e jsem mrtev, dospla tak do sv poloviny. Hroucen Vrstvy se lavinovit zrychlovalo, a bylo patrn u i vmm ase. I kulminan bod dodvky energie u pominul, zmho hlediska dvno, akoliv to zhlediska mizc Vrstvy bylo sotva pl, a zhlediska Svta ani ne tiscina pikosekundy. Kreman pec sice stle dosahovala svho standardnho ru okolo osmiset stup Celsia, ale struktury, kter mi energii plamen pedvaly, u pestvaly existovat.
Polovina Vrstvy se narz, prudkm skokem, vytratila do nijake. Zbvala zn u jen takov koule, na jej vnitn stran jsem se spolu sRytoidem a zbytekem Bludiovch skal nachzel. Prostor ohranien touto, u tak nevelkou bublinou, se sbaloval a smroval takovm tempem, e skla, na n Rytozajc stl, svrala stou mou u tm prav hel.
Slbl jsem nyn stran rychle a as se navc vracel do svch kolej.
Zbvala jen jedna jedin nejposlednj pinka, a j nevdl, zda se na n vbec dostanu, nato jestli po n doku jt.
Rytozajc se zaal pohybovat. asy se vyrovnaly. M ztrty u rostly exponenciln. Projekce mylenek pedstavujcch m prsty svrajc Podstatu se rozplynuly. Vzpt jsem se rozplynul cel. Energie doposud tvoc m pseudotlo se zabalila do nejmn ztrtovho tvaru. To, co se dlo sVrstvou kolem mne, se zaalo dt i se mnou; existoval jsem ji jen vpodob stle zmenujc koule, ne vt ne fotbalov m. 
To byl pedposledn krok. Ze smysl mi zbyl pouze ten, kterm jsem dve vnmal nijak.
Pak Vrstva definitivn zmizela. 
Nyn se kolem mne rozkldalo mraziv, dsn a nepochopiteln beztvaro. To byla Smrt.
Protnal j jen jeden jedin paprsek svtla. Ale svtlo to urit nebylo. Konil kousek ode mne. A j vdl, co na tom konci je.
Seven kolem sv materialisovan Due, jsem jako mln pst vyrazil nap Smrt.
Nepromtl jsem se do Vrstvy Rytozajcova mozku; poslednm nporem jsem prorazil pmo do jeho Subvrstvy, pmo kPodstat jeho ivota. Skldala se pevn ze Zajcovy Due, - mnoho zRytovy zmizelo pod dery kulek zm ptatyictky Jak se to zd dvno!
Vetch cry mylenkovho pole kolem Podstaty mho ivota se rozplynuly.
Zemel jsem.

Plukovnk Doktor i pes pozdn non hodinu dosud dlel ve sv soukrom pracovn. U bylo sp krnu. Temnou mstnost se vlela voav mrana modrho dmkovho koue, kter vzkm a intenzivnm kuelu svtla pod stntkem stoln lampy oval vmikroskopickch torndech, jejich chobtky vak nebyly sto odchlit zdrah ani svtluky ve vzduchu splvajcho prachu. Plukovnk Doktor rd pemlel vabsolutnm tichu sv mstnosti; nechal se ji kdysi, kdy byl na tuto prci pevelen, zvukov izolovat, aby ho neruilo ppadn vyt choromyslnch.
Plukovnk i takto pozd vypadal dobe. Na svm preciznm zevnjku si zakldal u od tlho dtstv: Pes uniformu naehlen bl pl᚝, impozantn kade proedivlch vlas zakrvajc elo sgeometrickou pesnost a nov brle, opt drtn, ale pro tentokrt zlat a sautoritativn hrazdikou nad koenem nosu. Brle, kter dodaly jeho sebevdom (spousta jeho podzench by ekla sp nadut), po veernm holen jet rov tvi, nov, a ne patn rz, pomyslel si Plukovnk, kdy se u po nkolikt toho veera otoil a zlibn si prohlel svj odraz vrun brouenm zrcadle, zavenm vpravo od tkch tmav hndch zvs, brncch ppadnm pohledm zven, zbval kltern, nyn stavn zahrady.
Klouzal oima po svm oblieji a jako pokad, kdy toho veera pohldl do zrcadla, mu nladu pokazil sice decentn, ale pesto dobe patrn obvaz na krku.
Blzne jeden zatracenej! zaklel nahlas, toho veera u tak ponkolikt. Koudelku pitomej, pokraoval tieji a vduchu dokonil: Kvli tob vypadm jako rekonvalescent po sten nespn gilotinaci. Rozmrzele odhodil vyhaslou pnovku do popelnku (neznmm umlcem vysochanho zdlosteleckho rapnelu), a to tak prudce, a se rem zernal smtka tabku rozltla po hol desce stolu (u dn skla!).
Nladu mu pozvedla a zuhelnatlm tabkem vyvolan vzpomnka na verej kremaci, kter se jakoto posledn oetujc lka ctil povinen zastnit.
To mu dovolilo vzpomenout na pacienta Koudelka skoro bez zti. Rty mu na okamik prohl lehk smv, kter se vzpt a slekem zakzal, protoe: o mrtvch jen dobe.
Stejn: To ale byl paranoik! Vymyslet si takov nesmysly
Ale prv podle nich to byl sp simulant, odporovala racionlnj st plukovnkovy mysli, netouc (nebo lpe: blame se obvajc) po lnku zveejnnm vodbornm vstnku, po lnku, pro kter ta snivj st u dokonce nalezla phodn nzev: Alkohol a vdeckofantastick literatura zpohledu duevnch chorob, nebo sp: Duevn choroby spihldnutm kpsoben alkoholu a fantastick literatury?
No, te u je to stejn jedno, povzdychl si Plukovnk. A kdy si pipomnl, pro je to jedno, znovu se krtce usml a rd sjednotil svou rozhranou mysl oputnm snu.
Stejn  vrtila se mu jet na okamik zacyklovan vzpomnkov smyka  stejn je to zvltn: Normln je pronsleduj radarov paprsky, televize nebo rdio, ale jeho, Cha! zasml se plukovnk nahlas, jeho pronsledovalo beznoh brnn smeem a dvaaplmetrov krli albn soranovma uima! Ten plukovnkv smch vak byl sp trpk ne vesel; pedstava vstnku a lnku sjeho jmnem vzhlav
Mo! mlaskl, te u to nevyeme, Koudelku  popelku! a tentokrt se svmu ertu zasml vesele a schut, a se jeho zlat piky zaleskly ptmm nad stolem. Za chvilku se znovu otoil kzrcadlu, aby vyzkouel, zda by obvaz njak neel zakrt lmcem blho plt.
Tak nemohl vidt, jak se najednou rozeavla vlkna rovek na jeho starobylm lustru.
Samozejm tak nemohl vidt, jak se zbon zdi jeho pracovny zan vsinav zelen zi noit pika mee.
Po zbytku epele nsledovala obrovit, sten pancem a sten blmi chlupy pokryt pae a nakonec nestvrn hlava, jej oi, usazen vprav sti oblieje dve albnsky rud, znjakho dvodu neuviteln zmodraly. 

Druh den se a vdeset nula pt, tedy pt minut po tom, co mla zat primsk vizita, odvil Major Doktor Prvn Zstupce zaklepat na posvtn, tlust polstrovan dvee primovy soukrom pracovny. Nejprve jen lehce, kloubem ukazovku. Po chvli marnho potn si dovolil zabuit i pst, za nesmlho voln: Pane plukovnku! Hal! Slyte m?
Vdl, e prim je urit uvnit.
Kdy se ani po dalch pti minutch nedokal odezvy, tak zkusil kliku
 a zail nejvt ok svho dosavadnho ivota.
Nejdve ho mlem srazil kzemi morov puch, jako brutln pst se vyvaliv ztemn mstnosti. Zavrvoral a automaticky rozsvtil. Obraz, kter se mu rozprostel ped oima, mu pronikal do mozku nkolik bezdechch okamik:
Prim Plukovnk Doktor, kterho znal vdy jen jako okzale distingovanho a dokonalho gentlemana, a jeho si nedovedl jinak ani pedstavit, sedl se staenmi kalhotami uprosted podlahy na koberci a plcal se vnem, co nemohlo bt nic jinho ne jeho vlastn vkaly. Vdy tm matematick es nyn pipomnal nejodvnj afro, a tu tak dvrn znmou ocelovou e jeho vlas nahradila nejist, dalo by si ci a vchtkovit bloba. Na rtech ulpl kretnsk smv, a hust sliny, tahav odkapvajc ze piat brady, se spolu se zlatmi brlemi, viscmi bokem, zahknut jen za lev ucho, houpaly vnelidskm pedozadnm rytmu jeho kvajcho se trupu Tik, tak, tik, tak - onen tak stran znm metronom lenc.
Ztuhl Major Doktor zden zakrkoral. Na vc se vten okamik nezmohl. Plukovnk Doktor, kter prv uvlel dal pchnouc kuliku a vrhl j shkavm smchem proti bon zdi, kde se hlasit rozplcla vedle svch etnch pedchdky, zakviel hrzou a pomalu, ani by pohnul hlavou, a ani by peruil kvn, stoil oi kotevenm dvem. Pak znovu zaryel, tentokrt mnohem hlasitji, a pinavma rukama si zakryl obliej.
Major Prvn Zstupce ztropil poplach, jak stav pro choromysln vojky jet nezail. Kdy se za chvli spolu sMajorem Doktorem Druhm Zstupcem snaili houkav placho Plukovnka, jemu mezi potsnnmi prsty prtily proudy slz, jemn nadzvihnout, jen co se ho dotkli, zaval opravdu nelidskm strachem, a zaal obma rukama buit do podlahy. fontny exkrement doshly a kprotj zdi. 
Lapidui, kryjc Majorm zda u dve, mli suklidovnm podobnch ppad dlouholetou praxi. Za pr okamik, sice zneitn, ale vtzn, odneli jecho a poukajcho Plukovnka pry.
A nemuseli snm jt nikam daleko  to opravdu ne.

Pan Krtk nadval a tvil se velice zle. 
Toti, co se nestalo:
Uklzeka, kdy spatila primovu kancel, znechucen upustila kot a se slovy: Tak na tohlenc, pni vojci, se j mu tak akort vysrat! mrskla mokr hadr vedle kotte a dstojn odkrela.
To pan Krtk nedokzal, a tak, dle rozkazu Majora Doktora Prvnho zstupce, jakoto hlavn oblbenec a donae bvalho personlu, se t nelib prce nyn musel zhostit sm.
Obleen vholnkch, dlouhm ernm plti a gumovch rukavicch, drt vzubech vedle dmajc startky proudy nadvek, doel podl upinn zdi a koknu, piem se snail moc nevnmat smrdut, zasychajc rochnit uprosted koberce. Prudce rozhrnul zvsy o otevel ob kdla dokon. Podzimn prask smog mu pipadal jako Chanel no.5. Obrtil se kpsacmu stolu, kter ztto strany vidl poprv, a hned mu do oka padl papr pomran velkmi tiskacmi psmeny, psmeny kter byla sp vyryt ne napsan. pracn si je sloil vslova.
Kdy si pak npis etl nahlas, a u plynuleji podruh, ani by pesn vdl pro, pebhl mu po zdech mrz.
Stlo tam toti:
LID, NENVIDM VS!
BDTE!


*vroba if, korektura kibi, 2. korektura ebooks1@seznam.cz


